Překladová próza

Jeden oceán, dvě moře, tři kontinenty

Skutečnými událostmi inspirovaný příběh sleduje osud mladého Afričana Nsaku Ne Vundy z Konžského království, který se stane katolickým knězem a na počátku 17. století je vybrán, aby jako první vyslanec své země odcestoval do Říma a setkal se s papežem. Jeho cesta nečekaně vede přes tři kontinenty – Afriku, Ameriku a Evropu – a stává se bolestnou poutí světem kolonialismu, obchodu s otroky a střetu kultur. Z duchovní mise se postupně stává svědectví o utrpení a násilí, jehož se otrokáři dopouštějí na Ne Vundových krajanech.

Ta, která nebyla

Boileau-Narcejac

Francouzské přístavní město Nantes je zahalené hustou mlhou matně prozářenou svitem plynových pouličních lamp. V jednom z bytů na nábřeží někdo do vany napouští vodu a v ní se vznáší bezvládné ženské tělo…

Psychologický kriminální román s mysteriózními prvky staví na tísnivé noirové atmosféře, precizní konstrukci zápletky a nečekaném až šokujícím vyústění. V jeho centru stojí morálně poněkud rozkolísaný obchodník Ravinel, jehož manželství se spořádanou Mireille je narušeno, když se jim do cesty připlete cílevědomá lékařka Lucienne. Ravinelův dosud nudný život se postupně mění v noční můru, v níž se fatálně stírá hranice mezi realitou a přeludem.

Smrt dokonalé věty

Rein Raud

Román zachycuje poslední měsíce Estonska pod sovětskou nadvládou a nabízí mnohostranný a živý obraz dnů, které předcházely estonské nezávislosti. Tematizuje čas strachu, nejistoty, ale i naděje a odvahy, kdy spolu soupeří síly nezávislosti a poslední snahy SSSR zachovat staré pořádky. V románu vystupuje skupina mladých disidentů, kteří vymyslí plán, jak ze země propašovat kopie tajných složek KGB, pomáhá jim ale i ruská učitelka nebo mladá studentka umění, která se k disidentské činnosti připlete skoro náhodou. Mezi postavami jsou agenti KGB z ruských i estonských řad nebo i starší Estonci spokojení se statem quo.

Montana

Alexandru Popescu

Napínavý román s prvky thrilleru mladého moldavského spisovatele se odehrává v jeho rodném Podněstří. Převážně dětskýma očima zachycuje chmurnou realitu postsovětského Moldavska: chudobu a život „za zdí“ v železničním depu v nákladních vagonech přestavěných na obydlí. Součástí této reality je i občanská válka z počátku devadesátých let a vznik proruské, tzv. Podněsterské republiky.

Mama Oděsa

Maxim Biller

Mnohovrstevnatý příběh, v jehož centru stojí mladý spisovatel Miša, zachycuje pohnuté osudy jedné židovské rodiny, která se v sedmdesátých letech 20. století přestěhovala z Oděsy do Hamburku. Román umně propojuje různé časové roviny: Oděsu za druhé světové války včetně masakru oděských Židů v roce 1941, pozdně stalinské období, emigraci do Německa a vypravěčovu současnost, v níž se odráží zejména matčin stesk po rodné zemi.

Sfumato

Alexej Fedjarov

Vítejte v Rusku roku 2032. Na světě je mír. Rusko, Evropa, Spojené státy a Čína podepsaly úmluvu, která vylučuje útočnou jadernou válku a nepřátelství. Lidská práva nebo represe uvnitř Ruska jsou považovány za jeho vnitřní záležitost. Amerika již není nepřítelem, rétorika se zcela změnila. Číňané – „bratrští spojenci“ Ruska – provozují na věčně zmrzlé půdě Sibiře produktivní farmy. Celá země je rozdělena do „klastrů“: čím kritičtější jste k režimu, tím dále od Moskvy jste vykázáni…

Říkali mi Gojele

aneb židovská dobrodružství křesťanského chlapce, když skončilo šoa

Karl von Wetzky

Částečně autobiografický román česko-německého spisovatele Karla von Wetzky se odehrává krátce po druhé světové válce. Dvanáctiletý Heinrich-Adolf má být i se svou matkou odsunut do Německa, vydávají se proto do střediska na severní Moravě, které shromažďuje Němce z českých zemí určené k vysídlení. Shodou okolností a vinou úřednické chyby se ale dostávají do městečka, v němž se soustřeďují přeživší Židé chystající se na cestu do Palestiny.

Step

Oksana Vasjakinová

Horkého léta roku 2010, kdy evropskou část Ruska zachvátily požáry, přijíždí ze Sibiře dvacetiletá dívka, aby se setkala se svým otcem, kterého neviděla deset let. Vyrážejí spolu na dalekou cestu jeho kamionem a jejich cílem je nedozírná step na jihu země. Otec, který to nehostinné prostranství považuje za svůj domov a jediný majetek, by se o něj s dospělou dcerou rád podělil. Avšak rodačku z tajgy otevřená krajina spíš děsí a je jí cizí.

Věk rudých mravenců

Taňa Pjankova

Román se odehrává v době velkého ukrajinského hladomoru z let 1932 a 1933. Příběhem provázejí tři postavy – Dusja, Svyryd a Solja –, jejichž osudy, které se na první pohled zdají protikladné, se postupně propojují a gradují spolu s vrcholícím hladomorem. Vedle tří dějových linií hlavních postav nastiňuje autorka i kontrast vymírající tradiční vesnice a utlačovatelského sovětského systému.

Vespod

Béatrice Kahnová

Velice působivá próza rozplétá příběh, v jehož centru stojí trojice dívek – dospívající Élisabeth v roce 1963 na francouzském maloměstě poslouchá pod kavárenským stolkem hovory dospělých v den pohřbu své starší přítelkyně Thérèse a při tom si čte deník Henrietty psaný zhruba dvacet let předtím. Na povrch postupně vyplouvají tajemství držená v poválečných maloměstských poměrech pod pokličkou. Pozvolna a velmi nenápadně se v samém závěru odkrývá velký a tragický příběh zrady, kolektivní viny a kolaborace.

Autobiografie jednoho pařížského domu

Příběhy, osudy a deportace 1942–1944

Ruth Zylbermanová

V pařížském 10. obvodu na ulici Saint-Maur stojí činžovní dům číslo 209, ve kterém od padesátých let 19. století žijí rodiny řemeslníků a dělníků, přistěhovalců z východní a jižní Evropy. Vyrůstaly tu další a další generace, vznikaly tu lásky a přátelství a každodenní život tu pravidelně přerušovaly katastrofy a násilí 20. století. Ve čtyřicátých letech odsud byla deportována řada židovských rodin včetně devíti dětí, jejichž osudy jsou centrem autorčina velkolepého prozaického svědectví o paměti míst a neviditelných vláknech, která spojují živé a mrtvé.

V osamění

Dorothy B. Hughesová

Psychologická noir próza s kriminálním motivem líčí poválečné Los Angeles a život vyšší střední třídy. Ústřední postavou je bývalý válečný pilot z druhé světové války Dix Steele, žijící z peněz svého strýce. Zprvu se zdá, že pouze přehnaně pečuje o svůj zevnějšek a klade velký důraz na vlastní důležitost. Avšak po setkání s bývalým válečným kamarádem Brubem a jeho manželkou Sylvií a po seznámení s herečkou Laurel se ukazuje, že jen těžko ovládá agresivitu a nevraživost vůči vlastnímu osudu…