V románu barvitě a mnohovrstevnatě rezonuje současné celospolečenské téma, jak být dobrou matkou. Kolotoč událostí během jediného dne v životě matky dvou malých dětí, mezi něžnými chvilkami rodičovské lásky, vyhrocenými konflikty a naprostým vyčerpáním, doprovázejí metafory a obrazy o čase, kdy ženy po světě chodily s odhalenými ňadry a pily vodu z pramenů, zkrátka o čase, kdy matkou dítěti nebyla pouze matka, ale celé společenství, dávno před plastovou džunglí a dětskými hřišti.
Neutečeš
V předvánočním čase se dvěma klukům poflakujícím se po pražském Andělu změní život, když se z rádoby rychlé vloupačky stane děsivé střetnutí s organizovanou skupinou, která obchoduje s drogami. Ve stejnou dobu přichází za soukromým detektivem Kobem nová klientka – chce pomoct vypátrat svého syna za každou cenu.
Step
Horkého léta roku 2010, kdy evropskou část Ruska zachvátily požáry, přijíždí ze Sibiře dvacetiletá dívka, aby se setkala se svým otcem, kterého neviděla deset let. Vyrážejí spolu na dalekou cestu jeho kamionem a jejich cílem je nedozírná step na jihu země. Otec, který to nehostinné prostranství považuje za svůj domov a jediný majetek, by se o něj s dospělou dcerou rád podělil. Avšak rodačku z tajgy otevřená krajina spíš děsí a je jí cizí.
Věk rudých mravenců
Román se odehrává v době velkého ukrajinského hladomoru z let 1932 a 1933. Příběhem provázejí tři postavy – Dusja, Svyryd a Solja –, jejichž osudy, které se na první pohled zdají protikladné, se postupně propojují a gradují spolu s vrcholícím hladomorem. Vedle tří dějových linií hlavních postav nastiňuje autorka i kontrast vymírající tradiční vesnice a utlačovatelského sovětského systému.
Prokletí impéria
Ukrajina, Polsko a scestí ruských dějin
Fundovaná práce předního německého historika si klade za cíl osvětlit z historického hlediska současnou ruskou agresivní válku a protizápadní postoje s jejich dějinnými kořeny. Sleduje dynamiku budování ruského impéria za posledních zhruba tři sta let, tj. od doby Petra I. Centrem jejího zájmu jsou rusko-ukrajinsko-polské vztahy, respektive konfrontace ukrajinské a polské státnosti s ruskou expanzí na západ. Nejde však o studii nějakých lokálních konfliktů – autor je zasazuje do širších evropských souvislostí a souhry, spolupráce či konkurence hlavních mocností; zvláštní pozornost přitom věnuje dlouhodobé kooperaci Ruska a Německa, jejíž neblahé důsledky byly patrné až donedávna.
Vespod
Velice působivá próza rozplétá příběh, v jehož centru stojí trojice dívek – dospívající Élisabeth v roce 1963 na francouzském maloměstě poslouchá pod kavárenským stolkem hovory dospělých v den pohřbu své starší přítelkyně Thérèse a při tom si čte deník Henrietty psaný zhruba dvacet let předtím. Na povrch postupně vyplouvají tajemství držená v poválečných maloměstských poměrech pod pokličkou. Pozvolna a velmi nenápadně se v samém závěru odkrývá velký a tragický příběh zrady, kolektivní viny a kolaborace.
Pastýřka snů
Příběh první české letkyně
Nejnovější román spisovatelky Ivy Tajovské nás zavádí na počátek 20. století, do doby prvních letců a propagátorů aviatiky Jana Kašpara nebo Eugena Čiháka. Veřejnosti méně známá, ale o to zajímavější osobnost je Božena Laglerová, která jako první Češka a třináctá žena na světě řídila letadlo. Vzlety a pády jejího „motýlka“ jsou metaforou pro události jejího života. Božena se nejprve potýká s předsudky mužů vůči ženám v technických oborech a s protesty matky, která na ni tlačí, aby dostála své roli.
Dvanáct dnů
Příběh maďarského povstání 1956
Čtivá a působivá monografie o brutálně potlačeném maďarském povstání začíná rokem 1944 a historii dvanácti revolučních dní, v nichž spočívá těžiště knihy zasazené do celosvětového dobového kontextu, dovádí až k dnešní době. Známá i méně známá fakta kombinuje tak, že četbu ocení každý zájemce o historii dané doby a oblasti. Kniha obsahuje rovněž nově vydané oficiální dokumenty a archivní materiály, rodinné deníky a svědectví očitých svědků.
Autobiografie jednoho pařížského domu
Příběhy, osudy a deportace 1942–1944
V pařížském 10. obvodu na ulici Saint-Maur stojí činžovní dům číslo 209, ve kterém od padesátých let 19. století žijí rodiny řemeslníků a dělníků, přistěhovalců z východní a jižní Evropy. Vyrůstaly tu další a další generace, vznikaly tu lásky a přátelství a každodenní život tu pravidelně přerušovaly katastrofy a násilí 20. století. Ve čtyřicátých letech odsud byla deportována řada židovských rodin včetně devíti dětí, jejichž osudy jsou centrem autorčina velkolepého prozaického svědectví o paměti míst a neviditelných vláknech, která spojují živé a mrtvé.
V osamění
Psychologická noir próza s kriminálním motivem líčí poválečné Los Angeles a život vyšší střední třídy. Ústřední postavou je bývalý válečný pilot z druhé světové války Dix Steele, žijící z peněz svého strýce. Zprvu se zdá, že pouze přehnaně pečuje o svůj zevnějšek a klade velký důraz na vlastní důležitost. Avšak po setkání s bývalým válečným kamarádem Brubem a jeho manželkou Sylvií a po seznámení s herečkou Laurel se ukazuje, že jen těžko ovládá agresivitu a nevraživost vůči vlastnímu osudu…
Antikomunistické manifesty
Čtyři knihy, které formovaly studenou válku
Předmětem fundované a čtivé Flemingovy práce je čtveřice vlivných knih, které formovaly studenou válku: Tma o polednách (1940) maďarského novináře a intelektuála Arthura Koestlera, Ze tmy (1941) německého námořníka a dělnického aktivisty Jana Valtina, Zvolil jsem svobodu (1946) sovětského inženýra Viktora Kravčenka a Svědek (1952) amerického žurnalisty Whittakera Chamberse. Všichni autoři byli pravověrnými komunisty, které trpká deziluze přivedla k odklonu od jejich ideologie; všichni o tomto zvratu napsali emotivní svědectví.
Co skrývá Jeruzalém
Pohřbená historie nejvíce znesvářeného města světa
Kniha sleduje mnohovrstevnatou historii objevování jeruzalémského podzemí od poloviny 19. století až do současnosti; podzemí, ve kterém je ukryto pět tisíc let existence biblického města. Plastické a poutavé líčení archeologických počinů a jejich politických, kulturních a náboženských dopadů podává autor s důkladností historika a vypravěčským darem zkušeného žurnalisty. Příběh města propletený ve všech civilizačních rovinách, od náboženského zápalu přes národnostní a mocenské zájmy až po zeměpisné podmínky, vypráví autor s maximálně nezúčastněným odstupem. V historickém popisu války – vzato obrazně i doslovně – o duchovní a kulturní dědictví křesťanů, muslimů a Židů nestraní nikomu.