Agnessa

Mira Jakovenková, Agnessa Mironovová

Vyjde v I. čtvrtletí 2021

Ústní vzpomínky Agnessy Mironovové (1903–1982), které zaznamenala orální historička Mira Jakovenková, poprvé otevírají dveře do pokojů a salonů Stalinových katů, nejvýše postavených důstojníků sovětské tajné policie během čistek ve třicátých a čtyřicátých letech. Kniha přináší mimořádné svědectví manželky ambiciózního příslušníka NKVD Sergeje Mironova, která se díky extrémně rychlé a úspěšné kariéře svého muže dostala na samý vrchol stalinské společenské smetánky, a po jeho popravě prošla vězením NKVD a Gulagem.

Jde sice o zpověď, ale nikoliv o pokání. Agnessa s krajní upřímností vypráví o svém životě plném prudkých zlomů, aniž čehokoliv lituje. Bez obalu vzpomíná na světlé a šťastné dny svého mládí, luxusní život, krásné šaty a okázalé nicnedělání, kterému se oddávala v době, kdy miliony lidí umíraly hladem.

Nejednoznačná vypravěčka, kterou v těchto vzpomínkách objevujeme, je mimořádnou postavou, okouzlující a odpudivou zároveň. Její vzpomínky nejsou jen zajímavým životopisem; jde o fascinující text, který zprostředkovává mnohem více než jakýkoliv archivní dokument: každodenní život, lidské charaktery a mytologii období, které se stalo nejstrašnějším a nejkrvavějším v moderních dějinách.

Orální vzpomínky Agnessy Mironovové poprvé v roce 2008 vydala instituce Memorial. Později byly editovány, doplněny poznámkovým aparátem a rozsáhlou předmluvou historičky Iriny Ščerbakovové. V nové podobě je v roce 2019 vydalo prestižní nakladatelství AST, a z té vychází i naše připravované vydání.

O knize napsali:

„Ráda bych zdůraznila jednu výjimečnost svědectví Agnessy Mironovové – je nevídaně upřímná. Jiní svědci, kteří zažili stalinské lágry, jsou možná inteligentnější, schopni hlubší reflexe, ale zdaleka ne vždy jsou ochotni mluvit o tom, jakou cenu museli za své přežití zaplatit, protože často byla opravdu vysoká. Agnessa se nesnaží nic zatajit. Ano, vždycky zůstává zahleděna hlavně do sebe, považuje se ve všem za výjimečnou, ale právě díky tomu je naprosto otevřená.“

„Agnessa je obyčejná provinční slečinka, gymnazistka, která sní o milostných aférách a romantických hrdinech, ale kolem ní probíhá revoluce a začíná občanská válka. Její rodný zapadákov, město Majkop, kde by se jinak za celý její život nestalo nic zajímavého, je najednou v centru krvavého dění. Agnessa je přímým svědkem rudého a bílého teroru. Vypráví o tom, jak její sestru nápadník z tábora bílých vozil na schůzkách k šibenicím, na kterých se houpali rudí. Vzpomíná na svého bytného, generála ve výslužbě, kterého rudí nabodli na mříž od zahrady jako na rožeň. Je výrazně apolitická, neidealizuje si ani jednu z válčících stran (i když jí to nevydrží věčně). Ale vyvozuje pro sebe ze situace potřebné důsledky.“

Irina Ščerbakovová, Memorial

„Existuje mnoho kvalitních prací, které předkládají trýznivé osudy nevinných Stalinových obětí. Tato kniha je však jiná. Mironovová měla silnou vůli, byla krásnou, frivolní a milující manželkou jednoho z šéfů Stalinovy ​​tajné policie, která zavírala oči před vražednou činností svého manžela. Její poutavý příběh dává nahlédnout do násilnického světa bratříčkování, podrazů a intrik, který byl charakteristický pro stalinistickou elitu, světa, v němž se každý bál, že dojde stejného konce jako miliony nevinných lidí. Je to však právě její částečná spoluúčast na stalinském světě, jakož i fakt, že je velmi nedokonalou hrdinkou, co činí její vyprávění tak přesvědčivým.“

S. A. Smith, All Souls College, Oxford

Titul v médiích:

Tanec na sopce, Kulturní čtrnáctideník A2, 2/2021

Dva světy, Kulturní čtrnáctideník A2, 2/2021


Příspěvek vytvořen 7

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek