Po prázdninovém čtení si dopřejte s Maratonem zážitek z poznání a vyberte si s 50% slevou z nabídky 25 knížek z oblasti dějin, pamětí, reportáží a politiky. Naleznete mezi nimi historické práce z doby římské říše a počátku křesťanství, ale zejména ty, které mapují nebo se vážou k našim a světovým dějinám 20. století i bezprostřední současnosti, dále biografie osobností, deníky či monografie o klíčových událostech.
Naše nabídka trvá od 10. do 16. září.
Podrobněji a ke koupi na našem e-shopu.
Vyjde 23. září 2025
Předprodej pro registrované zákazníky již nyní na našem e-shopu.
Napínavý román s prvky thrilleru mladého moldavského spisovatele se odehrává v jeho rodném Podněstří. Převážně dětskýma očima zachycuje chmurnou realitu postsovětského Moldavska: chudobu a život „za zdí“ v železničním depu v nákladních vagonech přestavěných na obydlí. Součástí této reality je i občanská válka z počátku devadesátých let a vznik proruské, tzv. Podněsterské republiky.
Mnohovrstevnatý příběh, v jehož centru stojí mladý spisovatel Miša, zachycuje pohnuté osudy jedné židovské rodiny, která se v sedmdesátých letech 20. století přestěhovala z Oděsy do Hamburku. Román umně propojuje různé časové roviny: Oděsu za druhé světové války včetně masakru oděských Židů v roce 1941, pozdně stalinské období, emigraci do Německa a vypravěčovu současnost, v níž se odráží zejména matčin stesk po rodné zemi.
Vítejte v Rusku roku 2032. Na světě je mír. Rusko, Evropa, Spojené státy a Čína podepsaly úmluvu, která vylučuje útočnou jadernou válku a nepřátelství. Lidská práva nebo represe uvnitř Ruska jsou považovány za jeho vnitřní záležitost. Amerika již není nepřítelem, rétorika se zcela změnila. Číňané – „bratrští spojenci“ Ruska – provozují na věčně zmrzlé půdě Sibiře produktivní farmy. Celá země je rozdělena do „klastrů“: čím kritičtější jste k režimu, tím dále od Moskvy jste vykázáni…
Stalin, Hitler a příběh jedné vražedné aliance 1939–1941
Hitlerovo spojenectví se Stalinem, známé jako pakt Ribbentrop-Molotov, nebylo jen dočasným příměřím mezi oběma totalitními mocnostmi, ale prakticky umožnilo nacistickému Německu rozpoutat druhou světovou válku v podobě napadení Polska a stalinskému Sovětskému svazu obsadit Pobaltí a po válce s Finskem i část jeho území. Během prvních dvaadvaceti měsíců druhé světové války tak spolupráce obou diktátorů od základu změnila politickou situaci na celém kontinentu.
aneb židovská dobrodružství křesťanského chlapce, když skončilo šoa
Částečně autobiografický román česko-německého spisovatele Karla von Wetzky se odehrává krátce po druhé světové válce. Dvanáctiletý Heinrich-Adolf má být i se svou matkou odsunut do Německa, vydávají se proto do střediska na severní Moravě, které shromažďuje Němce z českých zemí určené k vysídlení. Shodou okolností a vinou úřednické chyby se ale dostávají do městečka, v němž se soustřeďují přeživší Židé chystající se na cestu do Palestiny.
V románu barvitě a mnohovrstevnatě rezonuje současné celospolečenské téma, jak být dobrou matkou. Kolotoč událostí během jediného dne v životě matky dvou malých dětí, mezi něžnými chvilkami rodičovské lásky, vyhrocenými konflikty a naprostým vyčerpáním, doprovázejí metafory a obrazy o čase, kdy ženy po světě chodily s odhalenými ňadry a pily vodu z pramenů; o čase, kdy matkou dítěti nebyla pouze matka, ale celé společenství, dávno před plastovou džunglí a dětskými hřišti.
V předvánočním čase se dvěma klukům poflakujícím se po pražském Andělu změní život, když se z rádoby rychlé vloupačky stane děsivé střetnutí s organizovanou skupinou, která obchoduje s drogami. Ve stejnou dobu přichází za soukromým detektivem Kobem nová klientka – chce pomoct vypátrat svého syna za každou cenu.
Horkého léta roku 2010, kdy evropskou část Ruska zachvátily požáry, přijíždí ze Sibiře dvacetiletá dívka, aby se setkala se svým otcem, kterého neviděla deset let. Vyrážejí spolu na dalekou cestu jeho kamionem a jejich cílem je nedozírná step na jihu země. Otec, který to nehostinné prostranství považuje za svůj domov a jediný majetek, by se o něj s dospělou dcerou rád podělil. Avšak rodačku z tajgy otevřená krajina spíš děsí a je jí cizí.
Román se odehrává v době velkého ukrajinského hladomoru z let 1932 a 1933. Příběhem provázejí tři postavy – Dusja, Svyryd a Solja –, jejichž osudy, které se na první pohled zdají protikladné, se postupně propojují a gradují spolu s vrcholícím hladomorem. Vedle tří dějových linií hlavních postav nastiňuje autorka i kontrast vymírající tradiční vesnice a utlačovatelského sovětského systému.
Ukrajina, Polsko a scestí ruských dějin
Fundovaná práce předního německého historika si klade za cíl osvětlit z historického hlediska současnou ruskou agresivní válku a protizápadní postoje s jejich dějinnými kořeny. Sleduje dynamiku budování ruského impéria za posledních zhruba tři sta let, tj. od doby Petra I. Centrem jejího zájmu jsou rusko-ukrajinsko-polské vztahy, respektive konfrontace ukrajinské a polské státnosti s ruskou expanzí na západ.
Velice působivá próza rozplétá příběh, v jehož centru stojí trojice dívek – dospívající Élisabeth v roce 1963 na francouzském maloměstě poslouchá pod kavárenským stolkem hovory dospělých v den pohřbu své starší přítelkyně Thérèse a při tom si čte deník Henrietty psaný zhruba dvacet let předtím. Na povrch postupně vyplouvají tajemství držená v poválečných maloměstských poměrech pod pokličkou. Pozvolna a velmi nenápadně se v samém závěru odkrývá velký a tragický příběh zrady, kolektivní viny a kolaborace.
Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.
