Antikomunistické manifesty

Čtyři knihy, které pohnuly studenou válkou

John V. Fleming

Vyjde v dubnu 2024


Předmětem fundované a čtivé Flemingovy práce je čtveřice vlivných knih, které formovaly studenou válku: Tma o polednách (1940) maďarského novináře a intelektuála Arthura Koestlera, Ze tmy (1941) německého námořníka a dělnického aktivisty Jana Valtina, Zvolil jsem svobodu (1946) sovětského inženýra Viktora Kravčenka a Svědek (1952) amerického žurnalisty Whittakera Chamberse. Všichni autoři byli pravověrnými komunisty, které trpká deziluze přivedla k odklonu od jejich ideologie; všichni o tomto zvratu napsali emotivní svědectví.

Prokletí impéria

Ukrajina, Polsko a bludná cesta ruských dějin

Martin Schulze Wessel

Vyjde ve II. čtvrtletí 2024


Fundovaná práce předního německého historika si klade za cíl osvětlit z historického hlediska současnou ruskou agresivní válku a protizápadní postoje s jejich dějinnými kořeny. Sleduje dynamiku budování ruského impéria za posledních zhruba tři sta let, tj. od doby Petra I. Centrem jejího zájmu jsou rusko-ukrajinsko-polské vztahy, respektive konfrontace ukrajinské a polské státnosti s ruskou expanzí na západ. Nejde však o studii nějakých lokálních konfliktů – autor je zasazuje do širších evropských souvislostí a souhry, spolupráce či konkurence hlavních mocností; zvláštní pozornost přitom věnuje dlouhodobé kooperaci Ruska a Německa, jejíž neblahé důsledky byly patrné až donedávna.

Pastýřka snů

Příběh první české letkyně

Iva Tajovská

Vyjde ve III. čtvrtletí 2024


Nejnovější román spisovatelky Ivy Tajovské nás zavádí na počátek 20. století, do doby prvních letců a propagátorů aviatiky Jana Kašpara nebo Eugena Čiháka. Veřejnosti méně známá, ale o to zajímavější osobnost je Božena Laglerová, která jako první Češka a třináctá žena na světě řídila letadlo. Vzlety a pády jejího „motýlka“ jsou metaforou pro události jejího života. Božena se nejprve potýká s předsudky mužů vůči ženám v technických oborech a s protesty matky, která na ni tlačí, aby dostála své roli.

Vespod

Béatrice Kahnová

Vyjde ve IV. čtvrtletí 2024


Působivá próza sleduje trojici dívek na prahu dospělosti – Elisabeth v roce 1963 na francouzském maloměstě poslouchá pod kavárenským stolkem hovory dospělých v den pohřbu své přítelkyně Thérèse a při tom si čte deník Henrietty, Židovky trpící za války pronásledováním. Na povrch postupně vyplouvají tajemství držená v poválečných maloměstských poměrech pod pokličkou. Svět dospívajících dívek je konfrontován se světem dospělých, s válkou a kolaborací, konformitou a společenským násilím, s velkými i malými zradami.

Věk rudých mravenců

Taňa Pjanková

Vyjde ve IV. čtvrtletí 2024


Román vypráví o takzvaném období Holodomoru, tedy o ukrajinském hladomoru probíhajícím mezi lety 1932 a 1933. Příběhem provázejí tři hlavní postavy – Dusja, Svyryd a Solja –, jejichž osudy, jak autorka sama uvádí, nejsou smyšlené a za jejichž zpracováním stojí téměř tři roky studia archivních materiálů. Kromě tří dějových linií hlavních postav zpracovává autorka i kontrast vymírající tradiční vesnice a sovětského systému.

Říkali mu Gojele

aneb židovská dobrodružství křesťanského chlapce, když skončilo šoa

Karl von Wetzky

Vyjde ve IV. čtvrtletí 2024


Částečně autobiografický román vypráví příběh dvanáctiletého německého chlapce, který se po válce úředním nedopatřením s matkou dostal do místa na severní Moravě v bývalých Sudetech (Weidenitz – Vidnava) při hranicích s Polskem, kde byli soustřeďováni Židé navrátivší se z koncentračních táborů a hodlající se odstěhovat do Palestiny. Zamýšleným místem určení, kam byli chlapec s matkou nasměrováni, bylo naopak jedno ze shromaždišť pro sudetské Němce před odsunem (Weidenau – Vidnice).

Co skrývá Jeruzalém

Pohřbená historie nejvíce znesvářeného města světa

Andrew Lawler


Kniha sleduje mnohovrstevnatou historii objevování jeruzalémského podzemí od poloviny 19. století až do současnosti; podzemí, ve kterém je ukryto pět tisíc let existence biblického města. Plastické a poutavé líčení archeologických počinů a jejich politických, kulturních a náboženských dopadů podává autor s důkladností historika a vypravěčským darem zkušeného žurnalisty. Příběh města propletený ve všech civilizačních rovinách, od náboženského zápalu přes národnostní a mocenské zájmy až po zeměpisné podmínky, vypráví autor s maximálně nezúčastněným odstupem. V historickém popisu války – vzato obrazně i doslovně – o duchovní a kulturní dědictví křesťanů, muslimů a Židů nestraní nikomu.

Kůže

Jevgenija Někrasovová


Román Kůže mladé ruské spisovatelky Jevgenije Někrasovové je příběhem dvou žen, černošské otrokyně z amerického Jihu a ruské nevolnice, jejichž osudy se prolnou.

Na americkém Jihu se narodí otrokyně Hope, kterou se její matka snaží ochránit před stejným osudem, jaký potkal ji. Jsou od sebe ale odtrženy a nový majitel Hope odváží z kontinentu. Na Rusi se v nevolnické rodině narodí Domna, kterou jako nejmladší dceru rodina piplá a rozmazluje. Jednoho dne pro ni najednou přijede povoz – majitel ji prohrál v kartách.

Státní převrat [2., opravené vydání]

Praktická příručka

Edward N. Luttwak


Kniha vyšla poprvé v roce 1968 a způsobila senzaci, protože krok po kroku vysvětlovala čtenářům, jak svrhnout vládu. Autoritářské režimy celého světa začaly v reakci na šíření knihy uvádět v chod preventivní opatření, která by zabránila popisovaným strategiím státního převratu. V roce 2016 vydal autor druhou, přepracovanou verzi, aktualizovanou pro 21. století. Uvažuje v ní například o zranitelnosti i těch nejstabilnějších demokracií západního střihu v období delší ekonomické krize.

Hella

Alena Machoninová


Hella je literární prvotinou rusistky Aleny Machoninové. Její titul odkazuje na vlastní tematický základ prózy-eseje, a tím jsou osudy Helly, resp. Heleny Frischerové – české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva-hranice. Původně se mělo za to, že Hella byla společně se svým manželem popravena za stalinského Velkého teroru. Před několika lety se však ukázalo, že Hella strávila deset let v Gulagu na severu Ruska a po propuštění žila v Moskvě až do své smrti v roce 1984. V roce 2017 pak vyšly její lágrové vzpomínky v českém překladu.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek