Obušky a chačapuri

Zápisky z Gruzie

Kniha přináší svědectví o společenské, politické a kulturní situaci Gruzie v přelomovém období 2024–2025, kdy se mladá demokracie s proevropským směřováním proměnila ve stát ovládaný jednou stranou. Autorka, mladá Češka, strávila v Gruzii rok jako výzkumnice, místo běžné terénní práce se ale stala svědkyní dramatického společenského zlomu.

V jejím vyprávění se prolínají osobní zážitky s rozhovory s novináři, občanskými aktivisty, ale i s obyčejnými lidmi z různých regionů a společenských vrstev – včetně zástupců etnických menšin nebo přívrženců vládní strany. Každý z nich se s novou realitou vyrovnává jinak. Kniha popisuje rozpad nezávislých médií pod tlakem nové legislativy, zastrašování protestujících i proměnu veřejného prostoru. Je to portrét společnosti a země, která během jediného roku přišla o iluze – ale ne o důstojnost a odvahu.

Běžná cena tištěné knihy 448 Kč, v našem e-shopu s 35% slevou 291 Kč.

Cena e-knihy 358 Kč, v našem e-shopu s 35% slevou 232 Kč.

O knize mimo jiné napsali:
Jde o deníkově laděné svědectví z ročního pobytu v Gruzii během politicky bouřlivého období uplynulých dvou let. Autorka reflektuje boj o svobodu, obavy Gruzínů o nezávislost médií a směřování země a sleduje, jak se demokratická země propadá do autoritářství. Zná prostředí, ve kterém se pohybuje, a nabízí čtenářům pestrý pohled na současnou Gruzii. Zaujal mě i ženský pohled na řadu kulturních otázek.

Ľubomír Smatana

reportér Českého rozhlasu

Autorka se tak pohybuje mezi několika polohami – cizinky snažící se pochopit zemi, v níž se odehrávají bouřlivé změny, studentky a stážistky ve Tbilisi i občanské aktivistky. Právě tato střídající se poloha mezi viděním zvenčí a vhledem dovnitř gruzínské společnosti (a to nejen tbiliské, ale i regionální) patří k nejcennějším přínosům knihy a činí ji atraktivní pro čtenáře, který se zajímá o události v regionu. Rozhodně má autorka možnost svůj vhled do Gruzie přiblížit mnohem lépe než množství cestopisů, které v poslední době o této zemi vycházely.

Slavomír Horák

Fakulta sociálních věd UK